Zkáza jménem alkohol

Já opilý jsem tenkrát byl,
když jsem tě poprvé uhodil,
pak se to stávalo každý den,
přestalas kvůli mně chodit i ven.

Modřiny na těle den co den vzrůstali,
po noži mém ještě jizvy ti zůstali.
Pak bohužel přišel ten osudný den,
kdy jsem se šel zase opít ven.

Když jsem se pak vrátil domů z hospody,
našel jsem vzkaz, že se jdeš utopit do vody.
Tenkrát jsem utíkal jako kůň splašený,
však ve vodě našel jsem tvé tělo zjizvený.

Slzy mi po tváři proudem stékali,
když tě dva rómové našli a svlékali.
Když jsem tomu chtěl zabránit,
vytáhli nůž a já byl zabit.

Teprve teď jsem zjistil, jak moc tě miluju,
že tebe pomstím, sám sobě slibuju.
Satan si však myslí, že čas mařím,
stejně jsem v pekle a v kotli se vařím.

Autor: Lubomír Hort