Znamení - Hugo von Hofmannsthal
Tolik o sobě víme,
v sebe se ponoříme,
a přec to všechno mine,
stejně jak polibek.
Na prsou nebo v tváři
nic za čas nezazáří,
z toho, co nás teď blaží:
nezbude znamení.
A kdybys je i měla,
purpurová a skvělá,
záře by vybělela,
nezbylo by z ní nic!
A přece lásky dílo
v hloubce nás označilo.
Že tak to s námi bylo,
vezmem si do hrobu.
PeopleSTAR (2 hodnocení)