Svou písní, mě k sobě lákáš,
tvé síly, se ale trochu bojím,
z kamene na kámen skákáš,
jen pokorně u tebe stojím.
Poslouchám tvou tklivou píseň,
proč, když paprsky slunce tě hladí,
u svého srdce cítím tíseň
i nám bylo líp, když jsme byli mladí.
Snad i ty cítíš se mnou,
ale já mám raděj smích,
přesto zůstanu tady s tebou,
smutno ti bude, až napadne sníh.
Proudy vody najednou znehybní,
ty jen na chvilku zapomeneš,
ani my lidé, nejsme bezchybní,
zas na jaře se písní připomeneš.
Ale ať už z ní vyzařuje radost,
já si s tebou ráda zazpívám,
věř, že o tebe mám starost,
povím ti, co právě prožívám.
O lásce, co s jarem přišla
a věřím, že tu s námi zůstane,
vždyť oba si nás našla,
období našeho spříznění nastane.
PeopleSTAR (7 hodnocení)