Slyším tvé srdce bít jakoby něčeho se bálo. Můžeš mě ještě rád mít co v naší knize lásky stálo? Slyším zvony kostela bít jakoby o sobě, chtěly dát vědět. Už o lásce nechci jen snít teď konečně, budu si jí hledět. To ona srdcem prochází a někdy tam zanechá stopy když se jí daří, nic neschází jindy, jako bys měl těžké okovy.