Slyším zvony v dáli znít,
ruší to ticho posvátné,
v klidu mi nedopřejí snít,
ve vzpomínkách, člověk omládne.
Zvony zvoní, vánek vane,
obojí naráží na vrcholky hor,
opravdu netuším, co se stane,
člověk - toť sentimentální je tvor.
Všechno si moc připouští a bere,
pak neví, co s tím učinit,
odjakživa s životem se pere,
nechtěj přátelství, ničím pošpinit.
Byl jsi můj přítel a tím zůstaneš,
přátelství, to je víc než láska,
dobře vím, že nikdy nezklameš,
přátelství je silný cit, tenké není jako páska.
ruší to ticho posvátné,
v klidu mi nedopřejí snít,
ve vzpomínkách, člověk omládne.
Zvony zvoní, vánek vane,
obojí naráží na vrcholky hor,
opravdu netuším, co se stane,
člověk - toť sentimentální je tvor.
Všechno si moc připouští a bere,
pak neví, co s tím učinit,
odjakživa s životem se pere,
nechtěj přátelství, ničím pošpinit.
Byl jsi můj přítel a tím zůstaneš,
přátelství, to je víc než láska,
dobře vím, že nikdy nezklameš,
přátelství je silný cit, tenké není jako páska.
PeopleSTAR (10 hodnocení)
Další příspěvky autora
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
PŘÁTELSTVÍ - A. S. Puškin
Přátelství? Lehký opar z vína, tlach, směna klepů, křehký most, jímž chodí ješit...
NIC UŽ SE ZPÁTKY NEVRÁTÍ
Někdy si často myslívám, že snad štěstí na mě čeká. Dobrý pocit z toho ale nemív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva