Světlo denní luny,
zapadá mezi slony,
jejich stíny cloní,
už tam zbývají jen oni.
Rojí slzy, pamatují,
ve dne v noci,
jako žraloci,
pasou se jim v hlavách starosti.
Bez další známosti,
vanou se jim v chobotu radosti,
z jídla.
Co jiného jim také zbývá,
když nemají křídla,
by uchránily, mladé co hlídají,
před ostatních křivdami.
Jedinci co jsou vítaní,
mezi hmyz,
co cloní i hvězdný svit,
by darovali lásku těm co nepustí do svého života hřích.
PeopleSTAR (0 hodnocení)