****

Nenávidím tě proto že tě mám stále v srdci,
Vzpomínky pomalu ale jistě krátí mé dny,
Na rtech stálé slovo vrať se mi,
Každou noc slzy na tváři..
Nespím bojím se že přijdeš do mých snů,
A přitom je to tolik dnů..
Vrazila si mi meč do srdce,
Našla boháče a řekla konec s úsměvem.
Bráním se emocím bojuji s pocity..
Ale pořád na mysli že odejít musim,
Že bez tebe do tohole světa a reality nepatřím..
Nikomu se nesvěřím tak v básních útěchu nacházím..
Už to bude rok a mě to přijde jako včera,
ta rána je tak čerstvá..
Proč lehce zapomenout nelze?
Pokládám si otázky co jsem udělal špatně
Asi vše a nic zároveň?
Miluji tě.. To nestačí v dnešním světě..Ne!
Jednou to nezvládnu a svou bolest skočním..
Buď to po zlém..Nebo? S láskou v zádech..
Zatím ale budu stát v ústrání a žít s falešnou nadějí,
ne že se vrátíš..Ale že se změníš.