Balím si vzpomínky do kufříku,
zdá se mi příliš těžký,
co vyprávět mám poutníku,
ale zase ráda, projdu se pěšky.
Jednu vzpomínku po druhé,
budu z kufříku vybalovat,
květiny z lásky, jsou už suché,
některé nechci si vybavovat.
Nechám je až naposled,
na dně kufříku budou ležet,
ty nejlepší jsou uprostřed
a ostatní, nechám klidně běžet.
Ať už se mi raději nevrací,
ať je vítr klidně rozfouká,
ale vzpomínky na tebe se neztrácí,
láska je pryč, než se člověk rozkouká.
zdá se mi příliš těžký,
co vyprávět mám poutníku,
ale zase ráda, projdu se pěšky.
Jednu vzpomínku po druhé,
budu z kufříku vybalovat,
květiny z lásky, jsou už suché,
některé nechci si vybavovat.
Nechám je až naposled,
na dně kufříku budou ležet,
ty nejlepší jsou uprostřed
a ostatní, nechám klidně běžet.
Ať už se mi raději nevrací,
ať je vítr klidně rozfouká,
ale vzpomínky na tebe se neztrácí,
láska je pryč, než se člověk rozkouká.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
LISTOPAD JE JAK VŠICHNI MUŽI - Zdeněk Janík
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
Stromy jsou jako ženy za večera svlékají list po listu než jdou spát a deštěm sm...
APOLENA
To ta moje Apolena, dostala mě na kolena. Myslel jsem si, že mě ráda má a ona za...
KRÁSNÝ SEN
Držel jsem tě v náručí a všichni mi tě záviděli. Kdo mně ale zaručí, aby mě smut...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva