Už mě tady nikdo nečeká,
dám se na cestu dalekou,
neznámo mě vůbec neleká,
tahle Zem je moji kolébkou.
Tady jsem se narodil,
tady jsem prožil svoje mládí,
přes problémy se přebrodil
a život, čím dál více pádí.
Až z cest se vrátím domů,
že je tu nejlépe možná poznám,
vítat mě bude známá alej stromů
a se vzpomínkami se tu potkám.
Je třeba poznat i samotu,
pak si člověk zase domova váží,
váží si jej jak nejdražšího klenotu,
aby takový zůstal, o to se každý přece snaží.
dám se na cestu dalekou,
neznámo mě vůbec neleká,
tahle Zem je moji kolébkou.
Tady jsem se narodil,
tady jsem prožil svoje mládí,
přes problémy se přebrodil
a život, čím dál více pádí.
Až z cest se vrátím domů,
že je tu nejlépe možná poznám,
vítat mě bude známá alej stromů
a se vzpomínkami se tu potkám.
Je třeba poznat i samotu,
pak si člověk zase domova váží,
váží si jej jak nejdražšího klenotu,
aby takový zůstal, o to se každý přece snaží.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva