Ne, já neumím básně psát,
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
jak komu snad se hodí,
báseň ta ve mně musí zrát,
abych ji vysvobodil,
aby se větry nad ní přehnaly
a ulekla se mého žití,
aby tundry a pouští úpaly
od věků k dnešku jako krupobití
stanuly náhle nade mnou
jak pozdrav od Medúzy.
Otevřu oči. Spatřím tajemnou
tvář Múzy.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva