To léto poněkud, divné se mi zdá,
je náladové a plačtivé jako žena,
tak v nich vášeň často plá,
na hladině po dešti, zbude pěna.
Z tmavých oblaků déšť padá
a já bych se chtěla přitulit k tobě,
se smutným létem i láska zvadá,
snad bude chvíli, odpočívat v hrobě.
To léto rozmarné, neustále roní slzy,
ani sluníčko nemá náladu se smát,
jakoby chtěl podzim přijít brzy,
na ranních mlhách už je znát.
Moc jsme si tě léto neužili,
nebylo jsi na nás příliš vlídné,
ani lásek moc jsme neprožili,
to letošní léto - bylo prostě divné.
PeopleSTAR (6 hodnocení)