Každý den se probouzím s nadějí,
že tady na mě něco krásného čeká,
tvé dlaně mě sice zahřejí,
ale občas, slza po tváři stéká.
Bleděmodrý je ten náš svět,
pramínky vody si z hor cestu hledají,
po cestě minou nejeden květ
a mně nad tím, dech se zatají.
Jen ta láska kdesi bloudí,
nějak se jí přijít nechce,
mé naděje se stále hroutí,
že jí nemám, to neříká se lehce.
Ale jednou s pramínkem vody přiteče,
já tomu chci pevně věřit!
Každý dostane to, co si upeče,
ale s láskou - vůbec se nemá šetřit.
že tady na mě něco krásného čeká,
tvé dlaně mě sice zahřejí,
ale občas, slza po tváři stéká.
Bleděmodrý je ten náš svět,
pramínky vody si z hor cestu hledají,
po cestě minou nejeden květ
a mně nad tím, dech se zatají.
Jen ta láska kdesi bloudí,
nějak se jí přijít nechce,
mé naděje se stále hroutí,
že jí nemám, to neříká se lehce.
Ale jednou s pramínkem vody přiteče,
já tomu chci pevně věřit!
Každý dostane to, co si upeče,
ale s láskou - vůbec se nemá šetřit.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva