Hluboký les a v něm věž.
Nikdo netuší jak ty lžeš,
ale máš pech,
protože jsi v kožichu veš,
která nemá vlastní zranění,
avšak skončíš, opuštěná,
jako staré kamení,
jelikož v mém zázemí,
není pro tebe žádné stavení,
atak sem tvé bolesti zbavený.
Slzy hrůz jež chrlíš,
starý dvůr, v něm ty stojíš,
je vidět, že se nebojíš,
ale na blbým konci stojíš,
a tou svou rolí,
zavíráš dveře jež zarostou keřem,
a já se tě snad už zbavím,
bys mi už nedělala další rány,
jako blecha co jsem jí chránil,
a zapomněl jaký je její záměr.
PeopleSTAR (0 hodnocení)