Jako bludný Holanďan
sám životem bloudím.
Dech jen těžko popadám,
kdy na pevný břeh vstoupím?
Ztrácím se ve vysokých vlnách,
nejedna, mé naděje spláchla,
topím se v moři slzách
a každá vlna, jakoby se smála.
Smích se tříští o útesy
i v noci slyším vlny hřmot
a já ve dne pod nebesy,
počítám ke štěstí, každý schod.
Kdy zakotvím v přístavu lásky,
na to mi nikdo odpověď nedá.
Mně trápením přibývají vrásky
a jako na znamení, vlna se zvedá.
Čekám stále na záchranu,
věřím, že určitě jednou přijde
a já lásko, u tebe navždy zůstanu
a šťastná hvězda, na oblohu vyjde.
sám životem bloudím.
Dech jen těžko popadám,
kdy na pevný břeh vstoupím?
Ztrácím se ve vysokých vlnách,
nejedna, mé naděje spláchla,
topím se v moři slzách
a každá vlna, jakoby se smála.
Smích se tříští o útesy
i v noci slyším vlny hřmot
a já ve dne pod nebesy,
počítám ke štěstí, každý schod.
Kdy zakotvím v přístavu lásky,
na to mi nikdo odpověď nedá.
Mně trápením přibývají vrásky
a jako na znamení, vlna se zvedá.
Čekám stále na záchranu,
věřím, že určitě jednou přijde
a já lásko, u tebe navždy zůstanu
a šťastná hvězda, na oblohu vyjde.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva