Blues pro oběšence

Je to spíš blues než básnička
Blues pro oběšence a všechny ostatní nešťastně zamilované lidi

Dal ti ve tvaru srdce kamínek
Co dala jsi mu ty na oplátku
Jenom pár vzpomínek
A hlavu na oprátku

Když tě objímal
Ty jsi jen tak stála
Že tě zajímal
Jsi jen tak hrála

Nejdřív trocha sexuálních hrátek
Pak srdce vyrvala jsi mu z těla
Teď z hrudníku trčí mu jen drátek
A místo srdce bzučí včela

A teď tu stojí
Nad hlavou trámoví
A to že se smrti vlastně bojí
To mu nikdo nepoví

Budoucí oběšenec si boty zuje
Ruka se mu třese
Jak oprátku si uvazuje
A teď ještě tužku,papír nese

Poslední dopis
Neměl sílu
Bude nadpis
Neměl sílu nemít srdce a krásnou vílu

Teď už jen židle při životě ho drží
Slzy jako hrachy
A venku šedivej sníh sněží
A pod lampou bezďák co nemá prachy

Pozoruje ho z kouta
Žlutejma očima,černá kočka
Oprátka jsou poslední pouta
A nahlas dopadla sněhová vločka

Budoucí oběšenec židli skopnul
Smrtelná křeč
Poslední pohled na kočku upnul
Krátká byla jeho poslední řeč