Kapky deště po skle stékají,
podzim je smutný čas.
Květy své sukničky svlékají,
na jaře do krásy,, vykvetou zas.
Všechno se ukládá ke spánku
a na chvíli odejde spát.
Suché květy dám si do džbánku,
vzpomínky na léto budou mne hřát.
U srdce mne ale láska hřeje,
ať už je zima nebo léto.
Slunce i měsíc nám ji přeje,
tolik je třeba lásky - v době této.
Zapomněli lidé snad zcela na ni?
Ona jim hodně síly dává.
Bojujte lidé, bojujte za ni!
Když není - život smutným se stává.
Jen ty květy život nám provoní,
snažte se, by se láska vrátila.
Dokud je čas, než zvonek zazvoní,
nedovolte, by navěky se ztratila.
PeopleSTAR (16 hodnocení)