Byl jednou jeden kouzelník,
ten bydlel v temném hradu,
nebyl to obyčejný smrtelník,
strašně lpěl na svém pokladu.
Sám pečlivě jej střežil,
čaroval a provozoval podivná kouzla,
snad každého v podhradí přežil,
nad velkými kotly pára houstla.
V koutě černý kocour seděl,
zelené oči ve tmě svítily,
jeho zrak tupě kamsi hleděl,
jen lidské vlastnosti se ztratily.
Nebyl to hodný kouzelník,
lidé z něho měli strach,
žil sám - jako poustevník,
vše krásné proměnil v prach.
Kdo mohl, hradu se zdaleka vyhnul,
z vnitra se ozývaly strašné zvuky,
na cimbuří občas, černý stín se mihnul,
pod hradem úpěly i staré buky.
Jen jednou v roce, pořádal veliký ples,
na kterém tančily jen temné síly,
nad hradem se černý krkavec vznes
o jeho krutosti, si šeptaly košaté lípy.
Nechoďte nikdy kolem toho hradu,
vezměte to raději velkým obloukem,
i já se kolem něho opatrně kradu,
nechci se stát jeho doživotním otrokem.
PeopleSTAR (8 hodnocení)