Tancuje les, tancuje louka,
vánek je s láskou hladí,
na kraji lesa, jezevec kouká,
takhle bylo, když jsme byli mladí.
Koruny stromů, o lásce si šeptaly,
skryly nás ve svém stínu,
co bude zítra, jsme se neptali,
kdo na všem, nese vinu?
Snad to zavinil ten čas,
co nedopřál nám dostatek lásky,
já se ptám, stále zas a zas,
proč z nešťastné lásky, jsou jen vrásky.
Přesto to byl krásný života kus,
vždyť nemám si nač stěžovat,
pro nás to bylo určité plus,
snažíme se oba, životem proplouvat.
Snad s trochou té lásky,
dorazím oba - na druhý břeh,
už nebudeme probírat vrásky,
jen z dáli uslyšíme, života vzdech.
PeopleSTAR (7 hodnocení)