Neber mi lásku,
neber mi štěstí,
noc visí na vlásku
a hvězdy věští.
Pod nimi tady stojím,
nevím, co mě čeká,
s kým život spojím,
ta myšlenka mě leká.
Nenávidím a přesto miluji,
nějak to ale dohromady nejde,
že se polepším - marně slibuji,
kdo z očí zmizí, z mysli těžko sejde.
Uloženého v paměti tě mám
a vzpomínka neustále dloubá,
někdy je lepší, když jsi sám
a já tobě uvěřila - holka hloupá.
A teď mi lásku bereš,
nevidíš, že mé oči pláčou,
za jinou rychle se dereš
a já byla - tou blbou Káčou.
Musím nenávist ze srdce dostat,
jinak mi odpuštěno nikdy nebude,
vždyť zase slunné dny mohou nastat
a zase vzpomínka jedna přibude.
PeopleSTAR (5 hodnocení)