Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SLOKY LÁSKY - Stěpan Ščipačov
Nač přít se! Věk náš nepřežije verš blysknavý a zářící, jejž neskromně a domýšli...
ZPĚV SKÁLY - Jarmila Urbánková
Ach, co ty víš, ty rozesmátá vodo o stesku kamene? Ty lehkonohá, všecko přetančí...
KOUZLO - Miklós Radnóti
Smoč ji, ranní vodo, osuš ji, dětské sluníčko, a rty ji laskej, bludný ty vánku,...
Nač přít se! Věk náš nepřežije verš blysknavý a zářící, jejž neskromně a domýšli...
ZPĚV SKÁLY - Jarmila Urbánková
Ach, co ty víš, ty rozesmátá vodo o stesku kamene? Ty lehkonohá, všecko přetančí...
KOUZLO - Miklós Radnóti
Smoč ji, ranní vodo, osuš ji, dětské sluníčko, a rty ji laskej, bludný ty vánku,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva