Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PÍSEŇ O JARNÍ LOUCE - Jaroslav Seifert
Dřív než ji kosa sežne - už blízko zpívá si, věnečky z kvítí něžné dejte si na v...
PRVNÍ ČTVRT MĚSÍCE NAD PRINTEMPS - Vítězslav Nezval
Z tohoto zlatého střevíce se zrodí Venušina noha Z kterépak bandasky vykouzlím p...
ANDĚL - A. S. Puškin
Stál anděl něžný, jas kol hlavy, u rajských bran, pln pokoje, a nad pekelný údol...
Dřív než ji kosa sežne - už blízko zpívá si, věnečky z kvítí něžné dejte si na v...
PRVNÍ ČTVRT MĚSÍCE NAD PRINTEMPS - Vítězslav Nezval
Z tohoto zlatého střevíce se zrodí Venušina noha Z kterépak bandasky vykouzlím p...
ANDĚL - A. S. Puškin
Stál anděl něžný, jas kol hlavy, u rajských bran, pln pokoje, a nad pekelný údol...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva