Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČLOVĚČE, NEZLOB S! - Jiří Solar
Člověče, nezlob se, sladko je žít, když je vtip meč Tvůj a veselost štít. Člověč...
PLACE DU TERTRE - Vítězslav Nezval
Lásko setkáme se spolu až se světu poštěstí sedět u jednoho stolu na jediném nám...
KDYŽ PADNE TŘÍŠŤ HVĚZD - Josef Rybák
Když padne tříšť hvězd na mrznoucí hladinu rybníků po jejichž hrázích jsi chodív...
Člověče, nezlob se, sladko je žít, když je vtip meč Tvůj a veselost štít. Člověč...
PLACE DU TERTRE - Vítězslav Nezval
Lásko setkáme se spolu až se světu poštěstí sedět u jednoho stolu na jediném nám...
KDYŽ PADNE TŘÍŠŤ HVĚZD - Josef Rybák
Když padne tříšť hvězd na mrznoucí hladinu rybníků po jejichž hrázích jsi chodív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva