Ty jsi mé opožděné jaro!
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
Když táhne k létu,
duch září víc než květy.
Ó promluv z bouřky:
Ctí, miluj, nezabij!
V mých vzpomínkách
uléhá závěj pouště.
Obloukem duhy
již vidím zráti žně.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NADĚJE - Josef Jelen
Nad všechnu bídu, zoufalství, hluboko v duši modravý plamínek bliká. Ten srdce ...
BÁSNÍK NA SCHODECH - Jožka Husek
Tisíce tudy jdou, pulzuje doby dech, básník tu nabízí své dílo na schodech. P...
ASOCIACE - Richard Uher
Kdosi se zeptal jak přišla na svět růže Snad docela jednoduše Jednou skápla na z...
Nad všechnu bídu, zoufalství, hluboko v duši modravý plamínek bliká. Ten srdce ...
BÁSNÍK NA SCHODECH - Jožka Husek
Tisíce tudy jdou, pulzuje doby dech, básník tu nabízí své dílo na schodech. P...
ASOCIACE - Richard Uher
Kdosi se zeptal jak přišla na svět růže Snad docela jednoduše Jednou skápla na z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva