Smutky jsou černé lilie těch zahrad,
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva