Smutky jsou černé lilie těch zahrad,
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
skryté jak bolest v srdce stopená:
samy se sijí, kvetou nevadnouce
a šíří vůni, jež je bez jména.
A po zahradách vždycky k půlnoci,
když luna žalu k úplňku se vrhá,
tesklivý básník s pokojnýma očima
svou bílou rukou černé květy trhá.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva