Chtěl bych

A:
Chtěl bych zpívat holubům,
aby mě vynesli až k bohům.
Chtěl bych mlčet, zavřít oči,
abych byl neviditelný v tento okamžik.
Chtěl bych couvnout zpátky,
vyskočit a dopadnou na paty.
Chtěl bych být snílek,
který vyhlíží tě,
Chtěl bych poslouchat,
tikot svého srdce naslouchat.
Chtěl bych zastavit dech,
ale nadále plnit plíce vzduchem.
Chtěl bych brečet,
a ztratit slzy v pozadí deště.
Chtěl bych do sebe něco vložit.
Chtěl bych vzhlédnout do svých očí! Prosím.

B:
Prosím, mluvím jako do zdi,
i když stojím v otevřeném kraji.
Prosím, chtěl bych věřit,
že existuješ s dalšími v nebi.
Prosím, v kostele se modlím,
svěcenou vodou jsem se polil.
Prosím, necítím vlastní tělo,
pohlaď mě, božská sílo.
Prosím, obětuji vlastní děti,
abychom si sedli na kus řeči.
Prosím, sklop hlavu,
ukaž radost z mého daru.
Prosím, vysyp ze sebe střepy,
chtěl bych je jako puzzle složit.
Ze strachu maluju po zdi,
prosím, zbavte mě krve za mými nehty.

C:
Chtěl bych sázet stromky,
ze kterých by se staly statné lesy,
Chtěl bych vylézt na všechny hory,
které okupují mé okolí.
Chtěl bych položit svatý křížek,
na noční stolek vedle knížek,
Chtěl bych zakončit čtení polibkem,
slzy ponechat za víčkem,
Chtěl bych zapálit oheň v srdci,
vypálit ze sebe agresi na hranici,
Chtěl bych omámit slunečnici,
vyvolat v bestii hysterii,
Chtěl bych sestavit vosí armádu,
a vykrádat úly od medu,
chtěl bych vyřezat do stromu,
obrys svého myšlenkového pochodu, podvodu

A:
Chtěl bych cestovat za bohy,
až do vrcholů hory Olymp.
Bitva u Thermopyl s Peršany,
proti skupince polobohů ze Sparty,
Chtěl bych vidět světlo ve tmě,
jak se píše ve svatých textech.
Chtěl bych psát husím brkem,
namočeném v kaluži lidské krve.
Chtěl bych být v kostele ikonou,
kterou proletí kámen hozený ateistou.
Chtěl bych bloudit v labyrintě,
s kouzelným mečem a s klubkem nitě.
Chtěl bych Afrodité přinést netvora,
jako oběť pro Boha,
býčí hlava, lidské tělo,
Kréťané ho uctívali za Boha svého.

B:
Prosím, zapalte vonné svíčky,
přečtěte si první řádky v Bibli.
Prosím, otočte krucifix zády
a čelem k nápisu INRI,
Amen, stíráme slzy z tváří,
naše tužby vyslovujeme do zdi.
Prosím, ať prší smutek shora,
soucítíme s Bohem, když poslal na zem svého syna,
Prosím o vyhotovení fresky
Poslední večeře na Berlínské zdi.
Prosím, omam moje smysly,
a postav mě mezi projíždějící vlaky,
Prosím o polibek, pohlazení,
o podání ruky, pochopení.
Prosím na hrob puget květin,
a posledních deset slov,
které mě s životem vyprovodí.