Co bylo utopií - dnes je skutkem

Co dřív bylo pouhou utopií,
dnes se stalo skutkem.
Jen vynálezci s Vernem si už nepřipijí
a určité vynálezy jsou zahaleny smutkem.

Lidé už dávno přistáli na měsíci,
ponorkami zkoumají mořské hlubiny,
že nebylo vše snadné - nutno říci,
objevily se občas i nějaké trhliny.

Vzducholodě brázdí modrou oblohu,
je krásné, jak ladně vzduchem plují.
Vynálezci snad u Verna našli přředlohu,
už se nepozastavíme nad tím, že existují.

Všechno nám přijde tak nějak samozřejmé,
život si bez nich už nedovedem představit.
Jen ta příroda, hory, řeky jsou stejné,
dobře je, že pokrok nelze zastavit.

Jediné, co mně spát stále nedá,
je výroba jaderných zbraní.
Severní Korea varovný prst zvedá,
jak nebezpečné je s nimi hraní.

Proto všichni musíme pevně věřit,
že všechny vynálezy sloužit k dobru budou.
V tom se můžeme stále se světem měřit,
ať pro další pokolení, jen dobré věci zbudou.