Co jsem se jenom nazlobil,
teď toho opravdu lituji!
Co jsem si ale nadrobil
napravím - vždyť mámu miluji.
Vždycky při mně ona stála,
ať se prostě cokoliv dělo,
neviděl jsem, jak při tom stárla,
jen přísného tátu by to chtělo.
A ten mi věřte - tuze chybí,
snad by se můj život jiným směrem ubíral,
člověk má udělat to, co slíbí,
ale teď není nic, z čeho bych vybíral.
Ten táta v rodině strašně scházel
a dnes je mi všechno líto,
ale snad pryč jsou doby, kdy jsem sázel,
kéž by má paměť - byla jako síto.
Moje drahá mámo, odpusť mi prosím,
vždyť já tě mám přece rád,
ať odejdou výčitky, co v sobě nosím,
věř, ode dneška budu - jen tvůj kamarád.
teď toho opravdu lituji!
Co jsem si ale nadrobil
napravím - vždyť mámu miluji.
Vždycky při mně ona stála,
ať se prostě cokoliv dělo,
neviděl jsem, jak při tom stárla,
jen přísného tátu by to chtělo.
A ten mi věřte - tuze chybí,
snad by se můj život jiným směrem ubíral,
člověk má udělat to, co slíbí,
ale teď není nic, z čeho bych vybíral.
Ten táta v rodině strašně scházel
a dnes je mi všechno líto,
ale snad pryč jsou doby, kdy jsem sázel,
kéž by má paměť - byla jako síto.
Moje drahá mámo, odpusť mi prosím,
vždyť já tě mám přece rád,
ať odejdou výčitky, co v sobě nosím,
věř, ode dneška budu - jen tvůj kamarád.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva