Co s Tebou udělám?

Přemýšlím, co s Tebou udělám,
Tvůj mozek otvírákem na konzervy rozevřu, k obrazu svému předělám.

Když do sítě jsi mě lapal, tos mě ještě chtěl,
krásně jsi lichotil, ódy na mou neskonalou krásu pěl.

Proč mě stačí málo a Ty chceš víc,
taky se Ti může stát, že nedostaneš nic.

Proč jsem tolik tolerantní a Ty vůbec,
vždyť vnitřní svobodu potřebuje každý. Nechápeš? Tak jsi sobec.

Proč já nemůžu mít své kamarády a Ty ano,
tou žárlivostí se jednou zadušíš - Marjá Pano.

Proč se vlastně ještě snažit mám, když Ty nechceš,
snad kdybys zájem naznačil, na zadek si ze mně sedneš.

Vždyž stačí trošinku, říct mi miláčku,
strávit se mnou chvilinku, nebýt jen houskou v sáčku.

Šanci Ti dávám, šátkem mávám, jsem pocitů celičká,
tak pojď, nestyď se a pošeptej mi: ty moje maličká.