Neznámé dálky mě lákají,
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
nemám nikde žádné stání,
pramínky vody po kamenech skákají,
z dáli je slyšet koní ržání.
I tady doma je krásně,
přesto po neznámých krajích toužím,
nevím sama, co chci vlastně,
tím jen mé srdíčko soužím.
Až jednou poznám pravou lásku,
usadím se tady doma,
radost vyhladí tu jednu vrásku,
budu šťastná a nebudu už sama.
Pak snad mě mé touhy opustí,
jako v pohádce to tady bude,
snad déšť zase pláč nespustí,
ruku v ruce, láska se štěstím půjde.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva