Mé duše deník protivná je kniha.
Proč, kdo mne nutí denně do ní psát?
Na bedrách mojich leží věků tíha,
a já jsem znaven tak, že šel bych spat.
Ať v oblacích se váha soudu zdvihá,
já doved vždy být štěstí svého kat:
vše poklady svět vždy moh bráti rád
mé duše.
Zda zbude po mně jediná jen rýha?
Já do každé své símě rád vždy klad,
co tenkým paprskem se dneska míhá,
to bude zítra velký vodopád,
to bude triumf, lásky ples i sad
mé duše!
Proč, kdo mne nutí denně do ní psát?
Na bedrách mojich leží věků tíha,
a já jsem znaven tak, že šel bych spat.
Ať v oblacích se váha soudu zdvihá,
já doved vždy být štěstí svého kat:
vše poklady svět vždy moh bráti rád
mé duše.
Zda zbude po mně jediná jen rýha?
Já do každé své símě rád vždy klad,
co tenkým paprskem se dneska míhá,
to bude zítra velký vodopád,
to bude triumf, lásky ples i sad
mé duše!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva