Uprostřed noci se probouzím,
stromy se na mě šklebí,
svým pohledem je jen popouzím
a u pařezu, strašný skřet dřepí.
Děsí mě jeho skřehotavý smích,
chce mě získat pod svou moc,
snad chce, bych přiznala svůj hřích,
nemohu se dočkat, kdy odejde noc.
Není tu nikdo, kdo by za mnou stál,
sama si musím vytrpět ten strach,
nevím, kdo je nočního lesa král,
ale ráno z děsu, zůstane jen prach.
Vánek strach rozfouká na všechny strany,
sluníčko pomocnou ruku mi podá,
v hluboké noci, jsem slyšela zvonit hrany,
úsměv slunce do života, chuť mi dodá.
stromy se na mě šklebí,
svým pohledem je jen popouzím
a u pařezu, strašný skřet dřepí.
Děsí mě jeho skřehotavý smích,
chce mě získat pod svou moc,
snad chce, bych přiznala svůj hřích,
nemohu se dočkat, kdy odejde noc.
Není tu nikdo, kdo by za mnou stál,
sama si musím vytrpět ten strach,
nevím, kdo je nočního lesa král,
ale ráno z děsu, zůstane jen prach.
Vánek strach rozfouká na všechny strany,
sluníčko pomocnou ruku mi podá,
v hluboké noci, jsem slyšela zvonit hrany,
úsměv slunce do života, chuť mi dodá.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva