Včera mne cos udivilo, byly to mé ruce,
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NECHCEŠ ..... - Milan R. Princ
Nechceš mi zavolat ty moje drahá ruka by točila a duše váhá Nechceš mi zavolat ...
FALEŠ - Milan R. Princ
Dělám co jsem nikdy nedělal a chci co jsem nikdy nechtěl Spodek přebil eso a fal...
CESTOU - Milan R. Princ
Slova se v dálce rozplynou cesty se sbíhají v jedinou zbývá jen malá naděje srdc...
Nechceš mi zavolat ty moje drahá ruka by točila a duše váhá Nechceš mi zavolat ...
FALEŠ - Milan R. Princ
Dělám co jsem nikdy nedělal a chci co jsem nikdy nechtěl Spodek přebil eso a fal...
CESTOU - Milan R. Princ
Slova se v dálce rozplynou cesty se sbíhají v jedinou zbývá jen malá naděje srdc...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva