Včera mne cos udivilo, byly to mé ruce,
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
letěly mi k srdci, padly k němu prudce,
vlny dvě tam o břeh bily,
ty mne taky udivily.
Byla jsem jak rosná louka ranní,
bílý kůň se pásl na ní,
odvčíra jsem, bože, celá jiná,
rostou na mně hrozny vína.
Ráda bych se sester, ráda bych se ptala,
proč jsem jako louka rozkvétala,
proč a proč jsem... jak to jenom říci ...
jsou snad muži loupežníci?
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z COCKTAILŮ - Vítězslav Nezval
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Kdo má ještě doma veteš zde ji udá Básnictví bez veteše je nuda Co všecko pamatu...
Mám oči jako len večer jsou hrozny nejsladší však spěte spěte jen můj starý hlíd...
V ZÁŘÍ - Vítězslav Nezval
Podzim už platí listím svou útratu. Je konec láskám, konec nenávistím, podzim už...
SBOHEM A ŠÁTEČEK - Vítězslav Nezval
Kdo má ještě doma veteš zde ji udá Básnictví bez veteše je nuda Co všecko pamatu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva