Požatá sena vadnou, usychají,
proud vůně, plný svěží silice,
do hrudi vtéká. Šedé polní vrány
vzlétají k nebi, křídly šumíce.
Na svahu v mlze stojí duby šeré,
tvá prostá sukně jak len modrá je
a srdce v lásce bezměrné a vřelé
jak sladký plod svým teplem roztaje.
Ó tiché tůňky, kde se řeka točí,
kde vlhkým pískem dívčí stopy jdou!
Má mladosti! Skrz všechny dny a noci
do smrti donesu tě takovou!
proud vůně, plný svěží silice,
do hrudi vtéká. Šedé polní vrány
vzlétají k nebi, křídly šumíce.
Na svahu v mlze stojí duby šeré,
tvá prostá sukně jak len modrá je
a srdce v lásce bezměrné a vřelé
jak sladký plod svým teplem roztaje.
Ó tiché tůňky, kde se řeka točí,
kde vlhkým pískem dívčí stopy jdou!
Má mladosti! Skrz všechny dny a noci
do smrti donesu tě takovou!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva