DRBNY

Text básničkyText básničkysedím ve školní lavici,
mám na penále čertici.
je tu nuda a nemám si s kým povídat,
není tu nikdo na koho se můžu podívat.

slyším holky drbat a pomlouvat,
ony si totiž umí jenom stěžovat.
řeší svoje nehty, vlasy,
i to jak mají dlouhé řasy.

občas když tu nikoho nemají,
ke mě se hned vtírají,
najednou jsem tu,
náhle existuju.

ať jdou všechny do háje,
nesnáším je a netoužím jít do ráje.
oni mají vše a je jim to málo,
bože oni snad neví kolik to jejich rodiče stálo.

ale když to jejich rodiče berou...
sakra proč mě tolik serou.
chci už být na střední škole,
ne na téhle školní nule.

bože ať už mlčí,
pořád tady jenom křičí,
nemůžou chvíli držet pusu??
asi na ně poštvu husu.

že se vůbec nestydí,
takhle pomlouvat,
ať se mi pak nediví,
že s nima nechci rozmlouvat.

říkají mi že jsem divná,
hloupá, nudná, prostě jiná.
já je vůbec neřeším,
stejně nic nevyřeším.

zaslechla jsem zas,
že jedné drbne se zlomil vlas,
jiné zase nehet,
chrstnout tak na ně dehet.



to by byla zábava,
nebojte je to jenom představa,
mrchy jedny zpropadeny,
pro ně není nic a nikdo dobrý.

jsou to jen rozmazlene dětičky,
za které dávají rány neviditelný pěstičky,
proč se takhle chovají??
proč to vůbec dělají?

nevím co z toho mají,
a ani netuším na co si to vůbec hrají.
jsou to jenom ubohý holky,
co nenávidí chutný vdolky.

prý jsou strašně tlusté,
hnusné.
no částečně je to pravda,
před nimi si ale radši kryji záda.

nikdy totiži nevím,
kdym