Už zbývá jen malá chvíle,
než mi zase odejdeš.
Kde jsou vlastně naše cíle?
Ty raděj, vždy překážky obejdeš.
Tak jak mám tobě věřit,
když na tebe, spolehnutí není!
Nemám se ani komu svěřit,
v našem životě, není pěkné čtení.
Tak knihu našeho života odložím
a začnu snad číst pohádky.
Plnou fůru si jich naložím,
snad ochrání mě od hádky.
Někdy se život, jako pohádka zdá,
ale to můj případ jistě není,
kdo nakonec, naději mi dá,
jen té pravé lásky, člověk si cení.
než mi zase odejdeš.
Kde jsou vlastně naše cíle?
Ty raděj, vždy překážky obejdeš.
Tak jak mám tobě věřit,
když na tebe, spolehnutí není!
Nemám se ani komu svěřit,
v našem životě, není pěkné čtení.
Tak knihu našeho života odložím
a začnu snad číst pohádky.
Plnou fůru si jich naložím,
snad ochrání mě od hádky.
Někdy se život, jako pohádka zdá,
ale to můj případ jistě není,
kdo nakonec, naději mi dá,
jen té pravé lásky, člověk si cení.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva