Padá první sníh.
Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší
než smrt, než zaťaté zuby. Jen violy táhlý vzlyk
a světlo křehčí než ten vzlyk..
U teplých kamen zvoucích k snění jen tak si povídají
o bílé ovečce, co zabloudila.
Tiše sněží.
Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší
než smrt, než zaťaté zuby. Jen violy táhlý vzlyk
a světlo křehčí než ten vzlyk..
U teplých kamen zvoucích k snění jen tak si povídají
o bílé ovečce, co zabloudila.
Tiše sněží.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
SMUTÉNKA - Jan Skácel
To až v září se stmívá, už bez sametu, drsně, naholo, po poli chodí smuténka a z...
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva