Sviť, dálná hvězdo, hvězdo planoucí,
ať setkávám se s tebou za nocí,
ať paprsek tvůj z temnot přispěchá
k mé choré duši jako útěcha,
ať zbaven tíže, zbaven zemských pout
za tebou vzhůru mohu volně plout.
Já viděl oči samý žár a jas
(dávno už pro mne jejich plamen zhas),
já jim však marnou touhou prokletý
dodnes jak tobě spěchám v ústrety.
ať setkávám se s tebou za nocí,
ať paprsek tvůj z temnot přispěchá
k mé choré duši jako útěcha,
ať zbaven tíže, zbaven zemských pout
za tebou vzhůru mohu volně plout.
Já viděl oči samý žár a jas
(dávno už pro mne jejich plamen zhas),
já jim však marnou touhou prokletý
dodnes jak tobě spěchám v ústrety.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ZÁKMIT - František Gottlieb
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
Až přejdu údolím a lesy, jak po vlnách bych spěl, mé srdce vzpomene si, nač živo...
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva