Nořím se do temné noci,
slyším jen kuňkání žab,
trochu se musím přemoci,
ale nebojím se, nejsem srab.
I ta tmavá, tichá noc,
má svá neskutečná kouzla,
bys tu byla, přeji si moc
a ke mně do stanu vklouzla.
Láskou bych tě rozmačkal,
teď tu sám ale sedím,
tvého rozloučení se nedočkal,
na tmavou hladinu hledím.
Zlaté hvězdičky na hladině,
snad se mi trochu vysmívají,
ale věřte, jsem v tom nevinně,
přesto na mně, stále vyzvídají.
A já jim nic říkat nebudu,
stejně mi nemohou pomoci,
tvé srdce já znovu dobudu
a zbavím se konečně, té bezmoci.
PeopleSTAR (9 hodnocení)