Jak dítě, jež se chystá
s pohledem do světa,
mě děsí černá místa,
z nichž tryská kometa.
Čas pod klenbou se množí,
již oblak zaclání,
jak v poušti snů a hloží
vyčkávám svítání.
Chléb nekvašený s manou
pojídám bez hněvu
a s písní větrem hnanou
jdu k branám úsměvu.
s pohledem do světa,
mě děsí černá místa,
z nichž tryská kometa.
Čas pod klenbou se množí,
již oblak zaclání,
jak v poušti snů a hloží
vyčkávám svítání.
Chléb nekvašený s manou
pojídám bez hněvu
a s písní větrem hnanou
jdu k branám úsměvu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
PÍSNĚ - Vítězslav Nezval
Dva páry černých koní Přes krajky polštáře si rukou oči cloní dvě dámy v kočáře ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva