JAK DÍTĚ - František Gottlieb
Jak dítě, jež se chystá
s pohledem do světa,
mě děsí černá místa,
z nichž tryská kometa.
Čas pod klenbou se množí,
již oblak zaclání,
jak v poušti snů a hloží
vyčkávám svítání.
Chléb nekvašený s manou
pojídám bez hněvu
a s písní větrem hnanou
jdu k branám úsměvu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)