Jak dítě, jež se chystá
s pohledem do světa,
mě děsí černá místa,
z nichž tryská kometa.
Čas pod klenbou se množí,
již oblak zaclání,
jak v poušti snů a hloží
vyčkávám svítání.
Chléb nekvašený s manou
pojídám bez hněvu
a s písní větrem hnanou
jdu k branám úsměvu.
s pohledem do světa,
mě děsí černá místa,
z nichž tryská kometa.
Čas pod klenbou se množí,
již oblak zaclání,
jak v poušti snů a hloží
vyčkávám svítání.
Chléb nekvašený s manou
pojídám bez hněvu
a s písní větrem hnanou
jdu k branám úsměvu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva