Z ošatky květin jsem si vzala
na trhu křehkou větvičku,
pučící snítku jara:
Jako by nad ní plakal kdosi,
svítila ještě jizvami
třpytivé jitřní rosy.
A teď mám strach, že poznáš hned,
že nejsem ani zdaleka
jako ten krásný květ.
Ach ano, jen se podívej:
když ho mám zatknuv ve vlasech,
vidíš to na pohled.
na trhu křehkou větvičku,
pučící snítku jara:
Jako by nad ní plakal kdosi,
svítila ještě jizvami
třpytivé jitřní rosy.
A teď mám strach, že poznáš hned,
že nejsem ani zdaleka
jako ten krásný květ.
Ach ano, jen se podívej:
když ho mám zatknuv ve vlasech,
vidíš to na pohled.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva