Já kráčel stromy třešní kvetoucími,
v nich zvolna šel jsem pomalu a rád,
svit slunce probleskoval mezi nimi,
a občas květ na moje čelo pad.
To byla báseň jara, kouzla, vůně ...
já opět musil v zamyšlení stát ...
Tak jednou svítit, plát, všem blaha tůně ...
dech, radost, jásot ... Ach, jen jedenkrát!
/Korálové ostrovy, 1908/
v nich zvolna šel jsem pomalu a rád,
svit slunce probleskoval mezi nimi,
a občas květ na moje čelo pad.
To byla báseň jara, kouzla, vůně ...
já opět musil v zamyšlení stát ...
Tak jednou svítit, plát, všem blaha tůně ...
dech, radost, jásot ... Ach, jen jedenkrát!
/Korálové ostrovy, 1908/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva