Kde vítr usíná,
když zrovna nefouká?
Poslední hvězdička zhasíná
a sluníčko - snad se rozkouká.
Usměje se na tento krásný svět,
každý večer s ním se loučí,
po ránu pohladí orosený květ,
probrouzdá se každičkou louží.
Vítr po nebi mráčky honí,
snad jim i někdy dobře dělá,
větrem se koruny stromů kloní,
celá Země je jím rozechvělá.
A když pak najednou utichne,
zas nastává čas klidu,
jen občas nic zničit nestihne,
ať raději po něm, není ani vidu.
Ať jen po modrém nebi
zlaté sluníčko se prochází,
vítr ať skončí kdesi v stepi
a k nám, ať se tak často nevrací.
když zrovna nefouká?
Poslední hvězdička zhasíná
a sluníčko - snad se rozkouká.
Usměje se na tento krásný svět,
každý večer s ním se loučí,
po ránu pohladí orosený květ,
probrouzdá se každičkou louží.
Vítr po nebi mráčky honí,
snad jim i někdy dobře dělá,
větrem se koruny stromů kloní,
celá Země je jím rozechvělá.
A když pak najednou utichne,
zas nastává čas klidu,
jen občas nic zničit nestihne,
ať raději po něm, není ani vidu.
Ať jen po modrém nebi
zlaté sluníčko se prochází,
vítr ať skončí kdesi v stepi
a k nám, ať se tak často nevrací.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
KVETOUCÍ PRAHA - Jaroslav Seifert
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
Oblaka letí. Na chviličku postůjte při kraji. Nebe je modré křídly andělíčků, kt...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když v...
TY - Bohuslav Richter
Ty se mi oblékáš, ty se mi strojíš. Je nám přes padesát a srdce nás bolí. Pro ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva