Je třeba všemu smilování,
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Smutek básníkův - Josef Hora
Hrubou nití tkám, větu za větou, nepochopitelná mi snění. Je to možno, že růže r...
VEČER - Bedřich Stehno
Jsem sám doma voda ukapuje a víc než jindy cítím že jsem zvolna zhášen Zavřu oč...
KDYŽ PADNE TŘÍŠŤ HVĚZD - Josef Rybák
Když padne tříšť hvězd na mrznoucí hladinu rybníků po jejichž hrázích jsi chodív...
Hrubou nití tkám, větu za větou, nepochopitelná mi snění. Je to možno, že růže r...
VEČER - Bedřich Stehno
Jsem sám doma voda ukapuje a víc než jindy cítím že jsem zvolna zhášen Zavřu oč...
KDYŽ PADNE TŘÍŠŤ HVĚZD - Josef Rybák
Když padne tříšť hvězd na mrznoucí hladinu rybníků po jejichž hrázích jsi chodív...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva