Je třeba všemu smilování,
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
co malé, ustrašené, prosí.
Co lidské je, co bolest nosí.
Co vyčísti lze v bílé skráni.
Jsou plny světla tvoje řasy,
s moudrostí zápasících hříchů.
A z tvého bouřlivého smíchu,
já vím, jak hořce plakala jsi.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
HODINY - Jiří Žáček
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva