Malý vláček jede krajinou,
pak náhle v dáli mizí,
snad můj milý chodí za jinou
a najednou - jsme si cizí.
Proč tohle muselo se stát,
když se nám zrovna otevíral svět,
já nemíním se o tebe prát,
najdi si klidně, jiný vonný květ.
Ani já bez lásky nebudu,
na to klidně můžeš vzít jed,
jen na chvíli, podlehla jsem přeludu,
nasedni do vláčku a za jinou jeď!
Svět se přece nezboří,
tolik lásek po světě chodí,
srdíčko pro jiného zahoří
a já připluji k němu - bílou lodí.
Lodí bílou, plnou lásky,
porozumění a také štěstí,
nasbírám na břehu oblázky
a naší lásce, budu držet pěsti.
PeopleSTAR (7 hodnocení)