Z mých snů ses vytratil,
jako ranní mlha nad řekou.
Snad jsi o mě zájem neztratil,
ale to mi ani stromy - neřeknou.
Snad nechtějí mě ranit
i já cítím od jezera chlad,
jen lidské srdce dokáže zradit
a já po lásce, cítím neustálý hlad.
Vysvitne slunce a mlhy se rozplynou,
ale já se nejistotou trápím,
i když mě opustíš, vzpomínky nezhynou,
co všechno, já tobě vrátím?
Vrátím ti lásku, vrátím ti něhu,
ale co mně vlastně pak zbude?
Tobě vzkaz, svěřím bílému sněhu,
ale na jaře po něm, jen potůček zbude.
jako ranní mlha nad řekou.
Snad jsi o mě zájem neztratil,
ale to mi ani stromy - neřeknou.
Snad nechtějí mě ranit
i já cítím od jezera chlad,
jen lidské srdce dokáže zradit
a já po lásce, cítím neustálý hlad.
Vysvitne slunce a mlhy se rozplynou,
ale já se nejistotou trápím,
i když mě opustíš, vzpomínky nezhynou,
co všechno, já tobě vrátím?
Vrátím ti lásku, vrátím ti něhu,
ale co mně vlastně pak zbude?
Tobě vzkaz, svěřím bílému sněhu,
ale na jaře po něm, jen potůček zbude.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva