Jime, ty nespoutaný básníku, mystický rebele, kontroverzní zpěváku,
k rodině své ses nehlásil, nenáviděl ji, měl na háku.
Černé kůžáky obepínaly Tvé nohy,
na peyotlu, LSD, si děsivě ulítal, ďábel sám, vystrčil rohy.
Ty si však pod rouškou extáze veršíky skládal,
do poezie své, nadějné ocenění vkládal.
Květinové děti si do rauše přiváděl,
když tančils na pódiu, jak smyslů zbavený, tanec sv. Víta předváděl.
Než slavným ses stal, potkal si svou osudovou lásku,
mraky jiných holek měl, však Pam si uctíval - životní krásku.
S Rayem si otevřel své dveře vnímání,
ROZPAL TO VE MĚ, to vzrušení mi nahání.
Patricia Kennealy uhranula Tě pohledem,
ta kněžka - bohyně, Ty - rohatý bůh - přesvědčila Tě s přehledem.
Však k Pam ses vždy pokorně vracel,
démon alkohol v Tvých žilách koloval, z něho si zvracel.
Na sklonku života do ústraní ses úchylil,
Tys chtěl být uznávaným básníkem, ovšem neblahý konec života Tvého se pomalu přiblížil.
Sladká Francie svou rozvernou tvář ukázala,
jenže smrtka za dveřmi již čeká - "životní pouť, rebele, končí" - přikázala.
3.července - krutá zpráva se roznesla,
že milovaný Jim zemřel, k uším všech se donesla.
Milionům fanoušků po celém světě slzy se kutálely po tváři, květiny na pláž v L.A., Paříži nosili, objímali se a tisíce svíček v temnotě září.
Ach Jime, snad jednou se na hřbitov Pere-La-Chaise se podívám, u Tvého hrobu se pokloním a květinu - symbol naděje - pokládám.
PeopleSTAR (1 hodnocení)