Existuje vůbec něco,
co jsem nikdy nepoznala?
Mám děkovat - ale za co?
Jen svůj pád bych nepřiznala.
Láska má k nenávisti blízko,
radost najednou vystřídá smutek,
kdo to nepoznal, má velké štístko,
ten vlastní snad i kouzelný proutek.
Co se nejdřív upřímností zdá,
najednou změní tvář a je tu faleš.
Člověk se potom jenom marně ptá
a já vím, že nedůvěřivým nakonec se staneš.
Důvěra kamsi do propasti mizí,
je zbytečné ji někdy hledat,
pak často procházíme krizí,
kdo pomůže nám ode dna se zvedat?
Všechno prošlo tím mým životem,
teď si vážím každé hezké chvilky,
člověk nebude nikdy jenom robotem,
nikdy ale určitě, nepřestanem býti snílky.
co jsem nikdy nepoznala?
Mám děkovat - ale za co?
Jen svůj pád bych nepřiznala.
Láska má k nenávisti blízko,
radost najednou vystřídá smutek,
kdo to nepoznal, má velké štístko,
ten vlastní snad i kouzelný proutek.
Co se nejdřív upřímností zdá,
najednou změní tvář a je tu faleš.
Člověk se potom jenom marně ptá
a já vím, že nedůvěřivým nakonec se staneš.
Důvěra kamsi do propasti mizí,
je zbytečné ji někdy hledat,
pak často procházíme krizí,
kdo pomůže nám ode dna se zvedat?
Všechno prošlo tím mým životem,
teď si vážím každé hezké chvilky,
člověk nebude nikdy jenom robotem,
nikdy ale určitě, nepřestanem býti snílky.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva