Ta dálka orosených jasů
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva