Ta dálka orosených jasů
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
kráčí zas tělem mým,
jak dítě patříc do úžasu
pohledem vzdáleným.
Čí pramen zalkal ve mně trýzní,
že padám v sebe tich?
Jdu k nebi s věčně krutou žízní -
nebo zas v nový hřích?
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
PŘES ROVNÍK - František Gottlieb
A pak jsem viděl hvězdy. Čas mě zdravil, jak bych se modrým mořem plavil. A měsí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva