Kamvzít

Zima mezi ledy,
jak se dá vše změnit,
přitom peníze nemít.

Slunné dny s námi, mají své plány,
je na čase více času trávit,
u toho co tě baví
a víc se snažit.

Pohledy žnu list a svírám tužku,
jenže mám rozklepanou mušku,
nevím proč lidem dělat služku,
za peníz s kterým si tak akorát
utřu špinavou držku.

Ještě toho trošku,
nasadí včerejší ponožku,
vstává opláchne si pokožku,
do práce spěchá pro pár krajíců,
které přimíchá si k vajíčkům.

Stromy halí mráz,
ve skrytu moudra zanechali vzkaz,
jak se v zimě ohřát,
moci oheň umět rozžhát.

Rozvíjet se a vše pro to udělat,
prospěch z každé věci kterou doděláš,
v srdci cítíš, že si to tak měl udělat.

Ač se problém vyskytl,
dal jsi svému jménu příslib,
po postupu dychtit,
a pořád se cvičit.

Za novými úspěchy,
jedině odhodlaný doletí,
když né pro sebe, tak pro děti.