Kdopak to sedí tam
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
v tom světle u okna?
Jenom já a můj stín,
jenom my sami dva.
Až lampa dohasne
a tma se rozhostí,
potom však i ten stín
člověka opustí.
Nechá mě zase,
zase, běda mi,
jenom s mou samotou
a s mými slzami.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
HODINY - Jiří Žáček
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva