Kdybych stál někdy pošpiněn
před lidem lží a klevetami
a ti, jež jsem rád měl, se zřekli mě,
vyhnul se každý, každý zranil,
jak bych si mohl zoufati,
tvrdý bych zůstal, tvrdý jako skála!
Tu tvrdost bys mi, lásko, dala ty ---
když bys mně věřit nepřestala.
před lidem lží a klevetami
a ti, jež jsem rád měl, se zřekli mě,
vyhnul se každý, každý zranil,
jak bych si mohl zoufati,
tvrdý bych zůstal, tvrdý jako skála!
Tu tvrdost bys mi, lásko, dala ty ---
když bys mně věřit nepřestala.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAMEN - František Gottlieb
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
Jsi zrcadlo, jež pojí zemi s nebem. V tobě se píseň počíná, tvé ústraní jen sbí...
JAK V JIŽNÍCH NOCÍCH - František Gottlieb
Jak v jižních nocích, kdy jsem bděl blíž hvězdám a blíž zemi! I vlny šumí, archi...
ČAS LETNIC - František Gottlieb
Ty jsi mé opožděné jaro! Když táhne k létu, duch září víc než květy. Ó promluv ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva