Když zvony kostela zvoní
a tma se do pokoje vkrádá,
chci říci, že žiji jenom pro ni,
v duši člověk tužby spřádá.
Když se na mě usměješ,
potom je krásný celý den,
večer je tu než se naděješ
a pak na scénu, přichází sen.
Když ode mě odcházíš,
trochu mě zaplaví smutek,
vzpomínkami se pomalu procházíš,
štíhlá jsi a ohebná - jako proutek.
Když se mnou večer uléháš,
jsem prostě štěstím bez sebe,
že tě potěším, na mě spoléháš
a já zase odměnu - čekám od tebe.
a tma se do pokoje vkrádá,
chci říci, že žiji jenom pro ni,
v duši člověk tužby spřádá.
Když se na mě usměješ,
potom je krásný celý den,
večer je tu než se naděješ
a pak na scénu, přichází sen.
Když ode mě odcházíš,
trochu mě zaplaví smutek,
vzpomínkami se pomalu procházíš,
štíhlá jsi a ohebná - jako proutek.
Když se mnou večer uléháš,
jsem prostě štěstím bez sebe,
že tě potěším, na mě spoléháš
a já zase odměnu - čekám od tebe.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEKLID - Bohuslav Richter
Stromy neřeknou za život víc, než co v pařezech přečteš. Přírodu nechme na poko...
TÓN SRDCE - Bohuslav Richter
Mazlím se s tebou jak hudebník se svým nejmilejším tónem A nejsi mi dražší o n...
NEVĚSTKY - Bohuslav Richter
Stále v nich bloudí něco zapomenutého. A potom zjistí, že je to láska. Marnivě...
Stromy neřeknou za život víc, než co v pařezech přečteš. Přírodu nechme na poko...
TÓN SRDCE - Bohuslav Richter
Mazlím se s tebou jak hudebník se svým nejmilejším tónem A nejsi mi dražší o n...
NEVĚSTKY - Bohuslav Richter
Stále v nich bloudí něco zapomenutého. A potom zjistí, že je to láska. Marnivě...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva