Modré zvonečky zvoní,
větřík mile fouká,
kytičku natrhám pro ni,
mochomůrka z mechu kouká.
Jdu pokaždé stejnou cestou,
stále na tě vzpomínám,
jako bych šel za nevěstou,
jen večer v pochybách usínám.
Kdy lásko řekneš konečně ano,
kdy to krásné slovo uslyším?
Nevím, co osudem nám bylo dáno,
jen tuším, že se k cíli už blížím.
Chci večer usínat vedle tebe,
každé ráno s tebou vítat nový den,
nad námi ať blankytné je nebe
a celý život jeden krásný sen.
větřík mile fouká,
kytičku natrhám pro ni,
mochomůrka z mechu kouká.
Jdu pokaždé stejnou cestou,
stále na tě vzpomínám,
jako bych šel za nevěstou,
jen večer v pochybách usínám.
Kdy lásko řekneš konečně ano,
kdy to krásné slovo uslyším?
Nevím, co osudem nám bylo dáno,
jen tuším, že se k cíli už blížím.
Chci večer usínat vedle tebe,
každé ráno s tebou vítat nový den,
nad námi ať blankytné je nebe
a celý život jeden krásný sen.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva